Snižování emisí skleníkových plynů se netýká pouze průmyslu či dopravy, ale také rezidenčního trhu. I my v České republice máme zkušenost s dotačními programy na úspornější zdroje tepla, od roku 2021, na území celé Evropské unie nebude možné získat stavební povolení na budovy s vyšší než minimální energetickou náročností. Co ovšem s již postavenými budovami, které zčásti prošly revitalizací? I ty nabízí obrovský potenciál a jeden z klíčů k jeho odemčení se nazývá „tepelná čerpadla“.
Tento zdroj tepla velmi pravděpodobně bude hrát v budoucnosti významnou roli v energetickém mixu, ať už jde o lokální či dálkové vytápění. Již dnes se můžete napříč celou Evropou setkat s projekty, kdy tepelná čerpadla jsou využívána „centrálně“. Například v Helsinkách vytápí a chladí 2 velká tepelná čerpadla umístěná pod jedním z parků celé čtvrti. Rakousko, v čele s Vídní, má ambici zvýšit podíl energie vyrobené tepelnými čerpadly na 10 % veškeré energie dodávané dálkově. V Dánsku, Velké Británii, Švýcarsku, Německu či Francii pak najdete projekty, kdy „farmy“ tepelných čerpadel vytápí celé městské čtvrti.
V Německu najdete už dnes tepelná čerpadla u 40 % novostaveb
Tento zdroj tepla rovněž hraje důležitou roli při snižování emisí skleníkových plynů, resp. celkové energetické stopy, administrativních budov. V Německu je dnes zcela běžné, že i velké administrativní projekty jsou nízkoenergetické a využívají obnovitelné zdroje energií, včetně tepelných čerpadel. A konkrétně v Německu, které má nejvíce ambiciózní plány ve snižování emisí skleníkových plynů, by dle propočtů měla obnovitelné zdroje tepla využívat každá třetí budova. Ve hře jsou dokonce i „emisní povolenky“ na administrativní objekty, výrobní objekty či infrastrukturní projekty.
Že Německo má šanci své plány splnit dokazuje i fakt, že už dnes najdete tepelné čerpadlo u cca 40 % všech novostaveb, a to v době, kdy pro získání stavebního povolení stále není třeba splňovat požadavky na minimální energetickou náročnost. Němci již dnes dobrovolně plní podmínky platné od roku 2021!
„Zelená politika“ jako nová konkurenční výhoda?
Za zmínku jistě stojí i to, že ambiciózní plány ve snižování dopadu na životní prostředí mají i firmy, např. obchodní řetězce. V Německu již dnes najdete tzv. pobočky 3. generace značky Lidl, které disponují solárními panely na střeše, nabíječkami na elektromobily a tepelnými čerpadly využívajícími odpadové teplo z kompresorů chladicích boxů. S ohledem na fakt, že společnost jako celek se stává čím dál více citlivá na otázku znečišťování životního prostředí, lze předpokládat, že další prodejci se otázkou životního prostředí začnou zabývat dříve, než jim to přikáže legislativa.
Pokud jste si tedy mysleli, že budoucnost v Evropě patří solárním panelům, větrným elektrárnám či „konvenčním“ zdrojům tepla, vězte, že opak je pravdou. Současné zkušenosti s větrnými a solárními elektrárnami, které se ukazují jako nestabilní, nahrávají právě tepelným čerpadlům, ať už jde o Švédsko, Německo či Řecko. Jestli tedy vybíráte nový zdroj tepla pro Vaši domácnost, věnujte určitě pozornost i tepelným čerpadlům.
