Chceme-li postavit pasivní dům je potřeba dodržovat několik zásad a pravidel. Řada požadavků, které je nutné při stavbě pasivního domu brát v úvahu jsou dány normou. Jiné záleží na uvážení projektanta. Tak je tomu například s umístěním domu v terénu. Je velmi důležité, aby terénní poměry byly projektantem správně vyhodnoceny. Jinak dojde ke snížení tepelné pohody uvnitř domu. Místní klimatické podmínky totiž výrazně ovlivňují energetickou bilanci uvnitř domu.

Významný vliv na energetickou bilanci mají zejména:

  • Nadmořská výška – je potřeba mít na paměti, že na každých 100 výškových metrů poklesne teplota přibližně o 0,5 °C. Pro výstavbu pasivního domu v nížinách tedy bude nutno použít jiný materiál a jinak pracovat s teplem než v případě domu v horách.
  • Orientace pozemku ke světovým stranám – na jižní svahy dopadá o 10-30 % slunečního záření méně než na svahy severní. V zimním období se také na severních svazích více tvoří mlhy, které opět snižují prostupnost slunečního záření k domu.
  • Tvar terénu – teplota vzduchu bývá v údolích a na vrcholcích svahů nižší než v chráněných polohách. Do údolí stéká chladný vzduch, na vrcholcích kopců zase dochází k tzv. vrcholovému efektu, kdy silný vítr snižuje teplotu vzduchu o několik stupňů.
  • Vliv větru – pro výstavbu pasivního domu je potřeba vybrat takovou lokalitu, kde nedochází k silnému proudění větrů. S rychlostí větru stoupá i spotřeba energie na vytápění domu. Kromě samotné polohy v terénu je rychlost větru závislá také na tvaru budovy. Je tedy dobré svěřit projektování pasivního domu odborníkům, kteří mimo jiné provedou i zkoušky ve větrném tunelu.

Vhodnou orientací budovy ke směru převládajících zimních větrů, kompaktním tvarem budovy a omezením výšky domu a použitím kvalitních stavebních materiálů lze místní klimatické podmínky eliminovat. Vyžaduje to však předem provést detailní studii a rozbor přírodních podmínek.

J.H.