Alternativní zdroje elektřiny – hodně se o nich mluví. Jedním z mála, které lidstvo ovládá, je větrná energie. Jistě vás při té představě hned napadnou holandské mlýny…
Ve světě se budují velké větrné elektrárny, ale není problém (bydlíte-li v místě, kde máte tento zdroj přírodní síly doslova při ruce) pořídit si domů vlastní malou větrnou elektrárnu.
Vítr – skrývá v sobě dosud nevyužitý potenciál síly a energie. Jeho sílu si uvědomovali už staří Egypťané a používali ho k pohonu lodí. Prvními prakticky využitelnými stroji se vlastně staly větrné mlýny – v Persii a Číně je znali v 7. století, ve Španělsku pak v století desátém a do zbytku Evropy pronikly během 12. a 13. století. Jejich největší éra nastala v 16. a 17. století před plným nástupem průmyslové revoluce. A pro kterou zemi jsou typické? Každé malé dítě ví, že jsou vedle tulipánů symbolem Holandska (jenom severozápadně od Amsterdamu v oblasti řeky Zaan jich bylo více jak sedm set). Prvním mužem, kterého napadlo vyrábět pomocí proudění vzduchu elektřinu, byl Poul la Cour. Bylo to v roce 1891 a takto vyrobený proud používal ve své škole k elektrolýze.
Princip fungování těchto elektráren byl v podstatě jednoduchý. Vítr se opírá do lopatek (ty mají například tvar rovinné desky), ty kladou odpor a tím vzniká síla, která roztáčí rotor. Účinnost však nebyla nijak závratná (asi 20%). Pozdější vztlakový princip, kdy vítr lopatku (ta má podobný profil jako vrtule) obtéká, se ukázal být účinnější (i přes 50%). Rychlost lopatek musí být při otáčení mnohonásobně vyšší než rychlost větru, jinak by nešlo tuto energii využít. Platí – čím menší počet lopatek, tím vyšší tzv. koeficient rychloběžnosti, tím rychleji se rotor otáčí. Už se určitě nedivíte, že mají větrné elektrárny jen dvě nebo tři lopatky (křídla).
Alternativní zdroje, tedy i větrná elektrárna, mají jak své nadšené příznivce, tak i zaryté odpůrce. Polemiky o velkých větrných elektrárnách nechme stranou. Co ale taková malá soukromá domácí elektrárnička? Na kolik asi vyjde? Jaký má výkon a vyplatí se její provoz? Kam se hodí, kam ji naopak nemůžeme v žádném případě dát a kde ji vůbec sehnat (v normálních obchodě asi těžko)?
Takové zařízení jistě zcela úplně nenahradí připojení k elektrické síti. Můžeme však pomocí něho šetřit svoji spotřebu placené elektřiny. Šikovné jsou tyto elektrárničky v místech, kam není normální elektrická přípojka zavedena (chaty, chalupy). Možná si řeknete, že postavit si ji můžete v podstatě kdekoliv. Je to i není pravda. Aby se její provoz vyplatil, měla by stát na místě, kde je pravidelné a dostatečné proudění vzduchu. Protože však v případě domácí větrné elektrárny půjde spíše o doplňkový zdroj energie, nemusí být zajištěn její stoprocentní provoz. Přesto však by měla stát na místě, kde to fouká!
Máte-li trochu šikovné ruce, můžete si ji postavit sami. Prodává se ale také jako celý výrobek či ve formě stavebnice, kterou si sami smontujete. Ekologicky založeným příznivcům alternativních zdrojů energie se nabízí možnost pořídit si větrnou elektrárnu přímo domů – menší systémy vhodné pro domácí využití k nám dováží firma Helion. Cena takové kompletní větrné elektrárny s denním výkonem 5,2 kW je 198 500 Kč. Má tři listové vrtule, výstupní napětí 24V (stejnosměrný proud) a ke svému provozu potřebuje vítr minimálně o rychlosti 3 m/s. Provozovat ji můžete při vysoké teplotě (až 60°C) i velikých mrazech (až -40°C). Jinak se ale prodávají i menší elektrárny (už od výkonu 300W) za nižší ceny.
