Zelené střechy jsou už na první pohled evokují architekturu budoucnosti. Nejenže se pyšní neobvyklým designem, ale výrazně pomáhají i životnímu prostředí.

V loňském roce v Česku výrazně vzrostla jejich popularita – z průzkumu iniciovaného Svazem zakládání a údržby zeleně vyplývá, že u nás přibylo celkem 396 tisíc metrů čtverečních zelených střech. Oblíbené jsou zejména v kombinaci s fotovoltaickými panely čerpajícími sluneční energii. Pak se z nich stává doslova ekologická oáza.

Proč je vhodné tyto dva fenomény kombinovat a jak je to vlastně se zelenými střechami u nás, vysvětlí Josef Hoffmann ze společnosti Isover.

Na konci loňského roku se v České republice nacházelo skoro 3 miliony metrů čtverečních zelených střech – to velikostně odpovídá téměř čtyřem stům fotbalových hřišť. Nejvíce jich přitom přibylo právě vloni. Oproti roku 2016 se kupříkladu jednalo o trojnásobný růst. Nejčastěji se přitom zelené střechy objevují na rodinných domech, které představují celou polovinu poptávky. „U rodinných domů se ve valné většině případů jedná o realizaci takzvaných extenzivních zelených střech. Ty tvoří nižší vegetační souvrství s nepříliš vysokými požadavky na údržbu,“ vysvětluje Josef Hoffmann, odborník na vegetační střechy ze společnosti Isover. Její výhodou je finanční i časová nenáročnost. „Extenzivní zelené střeše stačí kontrola a případné přihnojení jednou až dvakrát ročně. Unese ji téměř jakákoliv konstrukce a realizovat ji můžete klidně svépomocí,“ dodává. Jen necelá pětina zákazníků se vloni rozhodla pro takzvanou intenzivní zelenou střechu. Ta připomíná běžnou zahradu a její údržba je také podobně náročná. Pěstovat se na ní ovšem dají i stromy či zelenina.

Kromě rodinných domů se v roce 2022 začaly zelené střechy častěji objevovat i na komerčních objektech, bytových domech, školách či veřejných institucích. „Od července loňského roku ostatně platí nová vyhláška pro právnické osoby a veřejné instituce, podle níž budovy se zelenou střechou odvádí nižší poplatek za stočné,“ vysvětluje odborník z Isoveru. Ve veřejné sféře tak realizace zelené střechy představuje značnou finanční úsporu.

Fotovoltaika zajistí solární energii, zelená střecha omezuje tepelné zisky

I soukromníci však seznávají, že vegetační střechy skýtají mnoho výhod. Představují především vstřícný krok vůči životnímu prostředí, protože vrací zeleň do měst a nabízí domov mnoha živočišným druhům, jež by uprostřed „betonové džungle“ jinak nepřežily. Jejich udržitelný potenciál se ovšem ještě vystupňuje s instalací fotovoltaických panelů, což je kombinace, která se mezi Čechy stává stále populárnější. „Kombinace vegetační střechy a fotovoltaiky je totiž nejen bezproblémová, ale také praktická. Dochází pak k zajišťování zelené energie a eliminaci nevhodných tepelných zisků zároveň,“ říká Josef Hoffmann.

Fotovoltaické panely jsou rostlinami ochlazovány, což vede ke zvýšení jejich výkonu zhruba o 10 procent. „Vlivem odpařování vody ze zelené střechy dochází k ochlazování okolí, a tedy i panelů,” vysvětluje odborník z Isoveru. „Zvýšení jejich výkonu ale nelze chápat jako navýšení základní výkonové hodnoty fotovoltaického panelu. Jde spíše o snížení dopadů jeho přehřívání, které běžně představuje ztrátu výkonu zhruba o čtvrtinu,” dodává. Protože zelená střecha akumuluje méně tepla než jiné krytiny, zpomaluje se také stárnutí panelů. Zároveň zachytává prach a omezuje tak znečištění panelů, takže jsou pak méně náročné na údržbu.

Díky panelům může být vegetační střecha rozmanitější

Takzvaná biosolární střecha skýtá i další výhody. Díky zelené střeše může odpadnout nutnost instalace přitížení, která je jinak pro fotovoltaické panely vyžadována. V neposlední řadě také kombinace vegetace a fotovoltaiky snižuje odtok vody ze střechy, čímž napomáhá vracet vodu do takzvaného malého vodního cyklu a vytváří tím příjemné mikroklima ve svém okolí. „Panely mají na rostliny pozitivní vliv, protože vytváří stín. Ten způsobuje, že jsou na střeše místa s různou expozicí slunečního záření, v důsledku čehož může být zelená střecha rozmanitější a hodnotnější pro životní prostředí,” říká Josef Hoffmann. Upozorňuje však, že při realizaci je vždy nutné brát ohled na výběr rostlin, aby jim toto specifické prostředí vyhovovalo.

Zájem o vegetační střechy i fotovoltaické panely jde ruku v ruce také růstem žádostí v rámci dotačního programu Nová zelená úsporám. Také díky němu dochází i k renovaci starších budov, jimž pomáhá snižovat energetickou náročnost a ušetřit tak náklady obyvatel za energie, jejichž cena se v posledních letech rapidně zvýšila. „Čím více opatření je využito a čím progresivnější tato opatření jsou, tím vyšší bývá v tomto případě dotace,“ vysvětluje odborník z Isoveru. Kombinace zelené střechy a fotovoltaiky je tím pádem velmi výhodná. Jen na zelené střechy si v rámci NZÚ vloni podalo žádost 216 majitelů rodinných domů a dalších 9 majitelů domů bytových. Ukazuje se tedy, že tato opatření nejsou výhodná pouze pro naše okolí, ale i pro nás samotné.

-TZ-