Díky moderním technologiím již ploché střechy nezpůsobují průsaky vody a jejich životnost se od 70. let, kdy ploché střechy zažívaly boom značně prodloužila. Navíc jsou ploché střechy úspornější a velmi praktické, vždyť jedině na ploché střeše je možné mít zahradu. Díky tomu všemu jsou ploché střechy čím dále oblíbenější, obzvláště u energeticky úsporných domů.
Rozdělení plochých střech
Ploché střechy lze rozdělit na pochůzné, tedy ty které jsou uzpůsobeny pro pohyb osob a nepochůzné, tedy ty, na něž se vstupuje jen výjimečně, například při opravě. Kromě toho je rozdělujeme podle konstrukce, tedy na jednoplášťové a dvouplášťové. Jednoplášťové střešní pláště jsou kromě nosné konstrukce tvořeny ještě parozábranou, tepelnou izolací a hydroizolací. Dvouplášťová střecha je složena ze dvou vrstev. Horní plášť je složen z hydroizolační vrstvy a nosné konstrukce. Spodní plášť je tvořen nosnou konstrukcí a tepelnou izolací. Obě vrstvy pak jsou odděleny větranou dutinou.
Výhody a nevýhody
Ploché střechy na rozdíl od jiných typů střech vytváří jen minimální prostor, který je třeba vytápět, a tak jsou z energetického hlediska výhodné.
Opomenout nesmíme i fakt, že ploché střechy lze snadno udržovat. Jednoduše se lze dostat ke komínu, anténě, apod.
Jak již bylo zmíněno, na ploché střeše můžeme vybudovat zelenou plochu, kterou můžeme používat jako zahradu.
Střešní zahrady zlepšují mikroklima, regulují vlhkost, čistí ovzduší, vytvářejí prostor pro flóru a faunu. Zároveň také zvyšují tepelnou ochranu v zimě a především v létě, příznivě ovlivňují odtok srážkové vody a zvyšují její akumulaci.
Právě netěsnosti v povlakové krytině a špatný odtok srážkové vody mohou způsobovat problémy.
Proto je velice důležité při výstavbě dbát na správné technologické postupy a správně zvolené hydroizolační materiály.
Úroveň technologických postupů a použitých materiálů u plochých střech je ale v současné době vysoká, a tak by při dodržení technologické kázně nemělo k žádnému zatékání docházet.
S. Š.
foto: pixabay.com
